Summer paradise

9. října 2012 v 20:53 | J.
(1. díl najdeš ZDE.)

"Asi budu přestupovat na jinou školu", řekla K.
"Cože? To nemůžeš! Co budu bez tebe dělat?" odpověděla jsem se zbytečně zvýšeným hlasem.
"Matka si myslí, že je pro mě gympl moc těžkej a měla bych jít jinam, ale já nechci, snad to nějak ukecám." Odložila nedojedenej hamburger a začala se připravovat k odchodu. Nechtěla jsem si ani představit to, že bych chodila na školu, kde není K., to prostě nejde, to není možný. Odnesly jsme táci s jídlem a aniž by jsme se rozloučily se zbytkem třídy, šly jsme domů, vstříct létu a prázdninám. Co se matčinýho proslovu týče, nebylo to tak hrozný, jak jsem čekala. Přišla k nám na návštěvu sestřenice a tak neměla ani moc možnost mě pěkně seřvat za tu blbou čtyřku z chemie.
Teď je to oficiální konec školního roku, dva měsíce volna, ale mně je to nějak jedno. Jo, těšim se, ale ne tak jako před pěti lety. Asi za týden jedeme k tetě na chatu, potom na tábor a nakonec mě se sestrou čeká měsíc v Řecku. To uteče hrozně rychle. Ale co.


Zápisky z deníku
23.7.12 - 23:04 - PO
Páni. Nenapsala jsem nic už víc jak měsíc. No, napravíme to.
1) Pozítří jedu na tábor
Snad pojede i F. Napsal mi, že jo. Zamiluju se do něj i na potřetí? Letos mu chci dokázat, že jsem se změnila a že už nejsem taková, jako loni. Těším se.
2) PJ. mě často zve ven
Zatím jsem se vykecávala, ale nakonec asi půjdu, nevím kdy, ale jsem zvědavá.
3) K. možná přestoupí!
Já to bez ní ve škole nezvládnu. Mám jí ráda.
4) Pořád myslim na L.
Skoro každej den doufám, že se mi ozve a zas se sejdem (do třetice všeho dobrýho?).
5) Na vysvědčečení byla 4 z chemie
No co. Stane se.

5.8.12, Neděle
Zítra už se vracím domů z tábora. Jak moc se mi tam nechce.
Tohle byly rozhodně ty nejlepší dva týdny tohohle roku. Ze začátku to moc nadějně nevypadalo, byla jsem na pokoji s největšíma kozama co tu jsou, ale naštěstí se mně a dvoum kamarádkám podařilo přesvědčit vedoucího, aby nás dal do úplně jiný chatky. F. je tu taky. Jsem na sebe hrdá, držim se od něj trošku dál a celkem jsem se zvládla nezamilovat. Moc mi to neulehčuje, proč jen musí bejt tak pěknej? Závěrečná diskotéka se snad vyvede.
"Jdi pro něj!" řekla Eliška.
"Nemůžu, nepůjde se mnou, ani mě nezná." odpověděla jsem.
"No právě." šibalsky se usmála.
"Dík moc teda." zašklebila jsem se a vešla jsem do jídelny jejíž podlaha se právě proměnila v taneční parket. Na druhym konci sedí kluk z dalšího tábora, všimla jsem si ho až dneska, líbí se mi. Pořád přemýšlím, jestli pro něj mám jít. O co jde? V nejhoršim mě odmítne. Dobře, jdu pro něj, jdu...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama