Září 2013

Tetování - aneb jak překecat matičku?

28. září 2013 v 12:36 | J. |  Život a deník J.
Tohle tetování prostě mít musim.
Znáte skupinu The Killers? Já je miluju, ten blesk je znak jejich posledního alba Battle Born. Líbí se mi, jak je to tetování jednoduchý, chtěla bych ho mít na pravý ruce, páč na levý nosím hodinky a tak.. JENOMŽE, máti je proti. Prej je to ohavný, všechny tetování jsou prej ohavný. Já jí prostě nějak přemluvim, za rok mi už bude osmnáct, to mi do toho nebude mít co kecat, ale já bych to chtěla už teď. Jsem jak malej rozmazlenej fakan, kterej chce všechno, co mít nemůže. -_-
Na tý animaci je Brandon Flowers, zpěvák od The Killers. No není k sežrání? :3
Je tu někdo, komu ještě nebylo 18 a má tetování? Jak se k tomu postavili vaši rodiče? Museli jste je přemlouvat?

No, k něčemu jinýmu, než je tetování.
Dneska jdu asi s Blackem ven. Nechce se mi, ale slíbila jsem to.
L. mě včera taky zval, odmítla jsem a pak mi začal nadávat. Chová se jak malej, fakt. Tohle už tu bylo hodněkrát, řekla bych, že tak za týden to bude zkoušet znova. Zvykla jsem si na to. Ach ti muži.. Chtěla bych už najít někoho... ale to je na dlouho, nechám si to na jindy. Páčko děti ;).

Brigáda u rychlojídla

27. září 2013 v 23:15 | J. |  Život a deník J.
Už je to tak.
J. bude pracovat u Mekáče. Jupíí!
Máte s tím někdo už nějaký zkušenosti? Celkem se tam těšim, ale mám i strach. Už jsem si oběhla asi dvacet tisíc čtyřista padesát osm doktorů (tři) a nějaký potvrzení o tom, že teda jako prej pracovat asi můžu. no.

Dneska jsem se vrátila ze sporťáku. Bylo to nějak krutě vtipný a vtipně krutý. Nejsem zrovna typickej Sporttyp. První dva dny se mi chtělo jet domů, vetšina lidí z mojí třídy byla v jiný skupině, když se vybírali členové týmů, přišla jsem na řadu jako poslední a musela jsem se koukat na to, jak M., s kterým se od začátku prázdin nebavíme, s radostí konverzuje s naprosto cizíma holkama radši, než se mnou. Mě úspěšně ignoroval celou dobu.. i když jsme spolu museli tancovat mazurku. Někdy se ještě vrátim k tomu, proč spolu nemluvíme. Nu. Zbytek sporťáku už byl fajn, sice jsem
pořád byla vybírána to týmů až jako poslední, zatímco moje nejlepší kamarádka jako první, ale už jsem si na to nějak zvykla. Nejlepší zážitek bylo slaňování s fakt sympatickým horolezcem. Když jsem byla na řadě, dolů se mi nechtělo, pode mnou byla jen černá díra a strmá skála. Řekla jsem něco jako: "Ty vo*e, to si ze mě děláš ku*va p*del?" a on se jen usmál a řekl, že není žádnej vůl. Ale takovým tím milým tónem. No. Tohle byl asi nejromantičtější zážitek sporťáku. Když si to tak zpětně čtu, zní to hrozně, ale ono to bylo fak i celkem romantický, protože pršelo :D. Romantiiiiiiiiisch. Já jdu nakrmit králíka děti, mějte se a ozvěte se.
J.

The universe is full of magic

21. září 2013 v 13:51 | J. |  Život a deník J.
Nový design je na světě. Líbí?
Teď je ten galaxy motiv všude, tak snad už ho nemáte plný zuby.
Ještě tu chci udělat pár změn a možná i založit klub pro deníčkáře. Jo, to asi udělám.
Já jedu v pondělí na sporťák, vracím se v pátek. Ten další týden nastupuju do meka. Jupíí. Moje představa je taková, že práce bude lehká, zábavná a já budu mít tolik peněz, že je ani nebudu mít čas utrácet. Jsem naivka, já to vim, ale stejně se tam těšim.
Napište mi bitte názor na novej design a jak se máte ;).
J.

Ranní káva sílu dává

15. září 2013 v 10:40 | J. |  Život a deník J.
Mám nějakou dobrou náladičku. Bude to tím kafem, ještě před chvilkou sem se cejtila jak pes pod kombajnem. Nedává to sice smysl, pes pod kombajnem, to by mě spíš asi bolely záda nebo tak.. Nic lepšího mě nenapadlo, whatever.

Chtěla bych tenhle blog nějak reorganizovat, možná předělat design, vytvořit nový rubriky (např. cestovní deník, recenze na filmy.. za vaše nápady bych se vůbec nezlobila :P ).

Dneska stejně nemám moc co na práci, asi půjdu do kina na Millerovi na tripu, už jsem to jednou viděla, ale je to fajn, tak klidně znova. Budu pracovat na tom blogu, teď ještě Glee.
Mějte se a ozvěte se ;).
J.

Těhulína II., aneb co dělat s miminem na střední

13. září 2013 v 18:55 | J. |  Život a deník J.
Tohle je pokračování článku Těhulína.
Well.
Události minulé mě donutili přemýšlet - co bych dělala s dítětem, kdybych byla těhotná? Teď mám školu, musim dostudovat. Nechat si to vzít? Ono se to snadno řekne, ale udělat to pak je mnohem těžší, navíc by tam pak byla možnost, že už nebudu moct mít v budoucnu děti a já děti chci. Taky bych kvůli tomu měla výčitky svědomí, psychický problémy etcetera, etcetera.. Dát to k adopci? Na to bych asi neměla koule. Strčit to mámě, aby se o to starala? Možná, ale ona nás živí, pracuje celkem dost a bylo by těžký sehnat peníze pro nás, co teprve pro to malý.. NAŠTĚSTÍ to zatím řešit nemusím. Těhotná nejsem. Příště vemu i náhradní kondom, tímhle si už znova projít nechci.

Holky, zkuste se nad tím taky zamyslet, co by jste dělaly, být v tom??
J.

Těhulína

8. září 2013 v 8:49 | J. |  Život a deník J.
Nedávno se mi stala taková příhodička. Před necelým týdnem jsme se sešli s Blackem, on koupil víno (dvě lahve vína) a šli jsme k jeho starý škole, kterou nikdo nehlídá.
Bylo to fajn, povídali jsme si, pomlouvali jsme L., byla sranda..
Trošku jsem ale se pře
cenila a vypila jsem toho mnohem víc, než bych snesla. Blacka nějak napadlo "Spácháme kojtus?" a já souhlasila. Nevím proč, prostě jsem automaticky řekla jo a šlo se. Moc si toho nepamatuju, jen to, že kondom prasknul, ale nepřestalo se..
Druhej den jsem měla neskutečný výčitky a ty se zvětšili hned, jak moje "dny" nepřicházeli. To mě donutilo přemýšlet nad tím, co bych dělala, kdybych byla opravdu v tom? Nechala bych si to vzít? Já fakt nevím, člověk to nedokáže posoudit, dokud v tý situaci opravdu není..

TO BE CONTINUED.
ZATÍM PROSÍM PIŠTE SVÉ NÁZORY.
J.

Temná strana

7. září 2013 v 20:11 | J. |  Život a deník J.
Nuže. Dlouho jsem nepřidala žádnej článek, nějak se mi nechtělo. Stalo se pár zajímavejch i nezajímavejch věcí; ještě několik nicmoc schůzek s Tím chytrým, o kterým jsem mluvila minule, Paříž, Anglie, pak jsme se zas pohádali s M., v létě Řecko a tábor, kde jsem byla jako praktikantka a zároveň jsem byla i úspěšně vyhozená... Asi tu udělám nějakej cestovní deník nebo tak.

Může někdo zrušit ty debilní reklamy na YouTube??

No. K tomu, proč se tenhle článek jmenuje tak, jak se jmenuje. Začala jsem se scházet s jedním klukem, je to dobrej kámoš L., jsou si hodně podobní, jen tenhle není tak hnusnej k holkám a dá se s ním mnohem líp povídat o čem koliv. Dám mu přezdívku Black (jistej význam to má, ale nebudu ho prozrazovat). Zatím všechny naše schůzky byly tak nějak chlastacího rázu. Nemůžu alkohol odmítnout, nedokážu to. Ne, že bych byla nějak závislá, nepiju to proto, že by mi to chutnalo, ale když jsem opilá, je se mnou mnohem větší zábava. Střízlivá jsem nudná, tichá, zadumaná.. teda alespoň mi to tak přjde.
V den, co jsme měli první schůzku jsem mu jen tak ze srandy řekla, že u mě pak může přespat, protože matička není doma. Neřekla jsem to kvůli sexu, on se nějak zmínil, že když mu nevyjde přespání u kámoše, bude muset spát pod mostem, nepohod se s rodičema. Asi v půl dvanáctý mi volal, jestli u mě s kamarádem nemůžou přespat a já nemohla odmítnout, páč jsem mu to před tím už tak nějak nechtěně slíbila.
Přijeli tedy.